S ohledem na aktuální legislativní situaci a návrhy týkající se zařazení tzv. nízkopotentního konopí a produktů z něj do psychomodulačních látek (dále jen „PML“) jsme připravili jménem Českého konopného klastru CzecHemp stanovisko, které předkládáme jednak našim členům a také k veřejné odborné diskuzi.
Nový zákon o PML vymezuje proces, jak regulovat skupiny psychomodulačních látek a zařazených psychoaktivních látek, ale zatím nevymezuje, jaké konkrétní látky by měl zákon regulovat. To bude předmětem prováděcích předpisů, které zatím nejsou k dispozici.
Jakkoli je zákonná úprava komunikována jako obecná, přesto se v četných mediálních vyjádřeních předkladatelů a podporovatelů, stejně tak i v důvodové zprávě pro zákonodárce, objevuje jednoznačný záměr o zařazení tzv. nízkopotentního konopí. Toto stanovisko vzniká proto, aby zrekapitulovalo připomínky, které jsme poskytli předkladatelům a tvůrcům legislativní normy před jejím schvalováním a také navazuje na reakci Evropské komise v rámci notifikačního procesu, kterou jsme před několika dny získali k nahlédnutí.
Ve vztahu navrhovaného regulačního rámce PML a technického konopí vidíme mnoho potenciálně problematických prvků a nezodpovězených otázek (například kdo bude mít tuto oblast v gesci – ministerstvo zdravotnictví nebo samostatná agentura), které uvádějí v nejistotu nejen komerční sektor technického konopí, ale i občany. V následujícím textu jsou vyjmenovány některé (ale zdaleka ne všechny) problematické body, na které se snažíme opakovaně upozornit.
Český konopný klastr je profesní sdružení a jedním ze smyslů jeho existence je zcela etický lobbing ve prospěch rozvoje konopného průmyslu, přičemž aktuálně vnímáme riziko, kdy může dojít k ohrožení existence seriózních podnikatelských subjektů v našem oboru. Vzniku tohoto rizika se snažíme zabránit předkládáním odborných připomínek.
1. Rozpor s legislativou ČR a EU:
Zařazení tzv. nízkopotentního konopí (tj. konopí s obsahem do 1 % THC) a produktů z něj do PML představuje zásadní nesoulad s navrhovanou novelizací zákonů i s dalšími legislativními předpisy na úrovni České republiky a Evropské unie.[1] Tímto krokem by mohlo dojít k narušení právní jistoty pro celý sektor technického konopí a jeho značnému znevýhodnění oproti ostatním členským státům jednotného trhu EU.
Přestože se tak na první pohled nemusí jevit, technické konopí [2] patří mezi omamné a psychotropní látky a je zapsáno na seznamu návykových látek.[3] V určitých případech je nakládání s ním zbaveno povinnosti disponovat povolením dle zákona,[4] ale stále se jedná o zapsanou látku se všemi s tím spojenými aspekty. Obdobně je nutno nahlížet i na látky ze skupiny tetrahydrokanabinolů, které jsou také uvedeny v seznamech Nařízení vlády.
Přičemž novelizovaný §33f však v odstavci 6 písm. e) uvádí, že: 6) Zakazuje se uvádět nebo poskytovat k uvádění na trh psychomodulační látky, které
e) obsahují tabák, nikotin, nikotinové soli, omamné a psychotropní látky nebo jiné psychomodulační látky.
Naším výkladem legislativy tedy chápeme, že cokoli s obsahem konopných materiálů, které jsou řazeny mezi návykové látky, z podstaty nemůže být zároveň psychomodulační látkou nebo obsaženo v psychomodulačních látkách uváděných na trh. Doposud nevíme, jakým způsobem bude toto řešeno.
2. Nekonkurenceschopnost vůči zahraničním firmám:
Z návrhů prováděcích předpisů, které jsme měli zatím možnost vidět, jsme vyrozuměli, že forma navrhovaného zařazení konopných výrobků by silně komplikovala některé doposud běžné aplikace (např. bylinné směsi s obsahem konopné herby pro přípravu čajů, použití konopné herby v pivovarnictví, produkty z legálních konopných extraktů a obchod s legálními extrakty z technického konopí, esenciální oleje z technického konopí, cukrovinky a jiné pochutiny aromatizované konopnými složkami).
Pozor – zde nemáme na mysli produkty s obsahem synteticky vyráběných kanabinoidů, které slouží k rekreačnímu užití a jsou uváděny na trh formou obcházení zákona. Proti těmto praktikám se Český konopný klastr opakovaně vymezil.
Regulované české firmy by nebyly schopny konkurovat zahraničním společnostem, které by mohly i nadále volně obchodovat na vnitřním trhu EU. Českým firmám by však byly navýšeny náklady o poplatky, zakázán přeshraniční prodej a vývoz, což by bylo diskriminační a v rozporu se zásadami volného pohybu zboží a služeb v EU.
3. Trestněprávní odpovědnosti za konopí a konopné produkty bez psychoaktivního účinku:
Zařazení CBD a tzv. nízkopotentního konopí a produktů z něj do PML by zavedlo trestněprávní odpovědnost i za pěstování, výrobu a distribuci produktů bez prokázaného psychoaktivního účinku. V tomto ohledu by se tedy trestněprávní odpovědnost mohla týkat i konopí a produktů z něj, které nebyly touto odpovědností dotčeny ani před novelou zákona 167/1998 Sb. účinnou od 1. 1. 2022, což nás při poměrně přísné aplikaci práva v konopné oblasti českou justicí nutí k obezřetnosti.[5] Pro podnikatele i běžné občany by tak došlo k zásadními znepřehlednění situace, kdy bude velmi složité určit, co je či není legální a co podléhá či nepodléhá povolení k zacházení s PML.
4. Kanabinoidy bez psychoaktivního účinku:
Kanabinoidy jako CBD (kanabidiol), CBG (kanabigerol) a CBN (kanabinol) ať již ve formě izolátů nebo vícesložkových extraktů s jejich dominantním obsahem nemají znatelné psychoaktivní účinky a nejsou tedy považovány za omamné látky. Toto je např. u CBD jednoznačně potvrzeno i rozsudkem Evropského soudního dvora.[6] Jejich regulace v případě vnitřního užití je již zajištěna v rámci potravinářské legislativy, která stanovuje postup uvádění na trh. Jakkoli bylo záměrem zařazení těchto látek v produktech pro vnitřní užití mezi PML pomoci prodejním možnostem, nelze tak učinit s ohledem na to, že danou oblast nelze v rámci EU řešit vnitrostátními předpisy. Necitlivý přístup by oproti záměru pomoci prodejním možnostem mohl naopak způsobit značné škody celému odvětví i v nepotravinářském užití, včetně ztráty pracovních míst a inovací.
5. Omezení nakládání s nízkopotentním konopím:
Současné běžné a neškodné nakládání s nízkopotentním konopím by bylo velmi přísně omezeno, jako by šlo o nakládání s nebezpečnými látkami. Takové omezení by bylo neadekvátní vzhledem k prokázaným bezpečnostním profilům těchto látek. Je-li vnímáno riziko dostupnosti nízkopotentního konopí např. pro nezletilé, je to stále možno zajistit vymáháním stávajících předpisů[7] bez nutnosti novelizace. Pokud si kontrolní orgány „neví rady“ s prodejem nezletilým a obcházením zákonů formou prodeje tzv. sběratelských předmětů, opakovaně upozorňujeme na to, že ČOI disponuje v této věci použitelným rozsudkem.[8]
6. Dopad na mikro a malé podniky:
Většina společností v konopném průmyslu jsou mikro a malé podniky,[9] které by nesly disproporčně vysoké náklady spojené s regulacemi PML. Tyto náklady by byly pro většinu z nich likvidační, což by vedlo k uzavření mnoha firem a významnému oslabení celého sektoru.
7. Dopad na domácí pěstitele:
Zařazení nízkopotentního konopí mezi PML by pravděpodobně významně omezilo práva drobných domácích pěstitelů technického konopí. Aktuálně vzhledem k absenci prováděcích předpisů nelze odhadnout dopady na tyto občany. Je možné, že by necitlivým přístupem došlo k likvidaci pozitivní legislativní změny z ledna 2022, která stanovila srozumitelná, kontrolovatelná a snadno akceptovatelná pravidla pro občany.
7. Dopad na digitální platformy:
Provozovatelé sociálních sítí a audiovizuálních platforem by mohli z preventivních důvodů mazat profily a obsah všech konopných a CBD firem, což by vedlo ke ztrátě cenných informací a komunity, která se budovala roky. Tato ztráta by ovlivnila nejen firmy, ale i spotřebitele, kteří se na tyto informace spoléhají.
8. Dopad na konopná periodika – ohrožení jejich existence:
Konopná periodika by ztratila většinu svých příjmů z reklamy, což by ohrozilo jejich schopnost poskytovat kvalitní a informativní obsah. Tato periodika často slouží jako důležitý zdroj informací pro širokou veřejnost a jejich úpadek by byl ztrátou pro celou komunitu.
9. Vznik nových přestupků a trestných činů:
Zavedení nových přestupků a trestných činů souvisejících s PML by bylo v přímém rozporu s programovým prohlášením vlády o snížení byrokracie a přístupu k regulaci jednotlivých látek dle jejich společenské nebezpečnosti.[10] Toto opatření by mohlo postihnout obyčejné občany, kteří dosud jednali v souladu se zákonem a v dobré víře.
Výzva:
CzecHemp upozorňuje na uvedená rizika, která mohou zásadně poškodit sektor nízkopotentního konopí, a proto vyzývá, aby uvedená rizika byla odborně projednána i se strategickým poradcem premiéra Jindřichem Vobořilem a vyhodnocena v rozsahu odpovídajícímu jejich významu. Následně aby byly uvedené body zohledněny při přípravě podzákonných norem legislativy PML s cílem eliminovat uvedená rizika a zachovat rovné podmínky na jednotném trhu.
V rámci odborné skupiny Legislativa v CzecHemp pracujeme na dalších podkladech, které jsou odborné a poměrně rozsáhlé nad rámec tohoto dokumentu. Uvedené materiály budeme postupně zpřístupňovat členům klastru i k veřejné diskuzi.
Český konopný klastr CzecHemp je oborový klastr sdružující neziskové organizace, vzdělávací a výzkumné instituce a podniky působící v konopném odvětví s cílem rozvíjet konopný sektor v České republice i v celé Evropě.
Kontakty:
Lukáš Hurt, manažer: tel.: +420 730 128 319, e-mail: manazer@czechemp.cz
František Švejda, člen výkonné rady, tel.: +420 603 463 649, e-mail: frantisek@jezkonopi.cz
Web: www.czechemp.cz
[1] Zejména se jedná o Zákon č. 167/1998 Sb. ve stávajícím i novelizovaném znění, Nařízení vlády č. 463/2013 Sb. o seznamech návykových látek a rámcového rozhodnutí Rady 2004/757/SVV.
[2] Definice dle § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 167/1998 Sb.
[3] Nařízení vlády č. 463/2013 Sb. o seznamech návykových látek
[4] Paragraf 5 odst. 5
[5] Mediálně známé případy našeho člena Roberta Veverky nebo Leopolda Svatého.
[6] Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 19. listopadu 2020, trestní řízení proti B. S. a C. A., věc C-663/18, ECLI:EU:C:2020:938.
[7] Zejm. Zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků, Zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, Zákon č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek
[8] 55 A 4/2023 – 32 Rozsudek KSPL ze dne 30.06.2023 https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/kspl/55-a-4-2023-32 Lze-li výrobek v podobě sušeného květu konopí nadrtit, ubalit, zapálit a kouřit, jde o bylinný výrobek určený ke kouření ve smyslu § 2 písm. d) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, bez ohledu na to, že je označen jako sběratelský předmět k technickým zahradnickým a studijním účelům.
[9] https://www.czechinvest.org/cz/Sluzby-pro-male-a-stredni-podnikatele/Chcete-dotace/OPPI/Radce/Definice-maleho-a-stredniho-podnikatele
[10] https://vlada.gov.cz/cz/programove-prohlaseni-vlady-193547/